Kolekce Masterpiece
Nápojové soupravy
Magic Harmony
Porcelán
Black & White
Royal Gold Cobalt
Royal Gold Bordeaux
Royal Gold Crème
Imperial Gold Cobalt
Imperial Gold Bordeaux
Imperial Gold Crème
Cobalt Royal
Eden
Flora
Podložky pod talíře
Sady příborů a nožů
Vázy
Stolní dekorace
O zdraví
Výhody produktů
Přínosy produktů
Multimédia
Reference
Zajímavosti
Nádobí Masterpiece
Nože Zepter
VacSy
Ze-presso Café
More Juice Press
Nacházíte se v: DOMŮ / Produkty / Zepter Home Art / Kolekce Masterpiece / Porcelán
Velikost textu | A | A | A

PORCELÁN


Black & White

Royal Gold Cobalt

Royal Gold Bordeaux

Royal Gold Crème

Imperial Gold Cobalt

Imperial Gold Bordeaux

Imperial Gold Crème

Cobalt Royal

Eden

Flora

Umění porcelánu

Vítejte v říši kolekce Masterpiece od společnosti Zepter.
Kolekce, u které řemeslníci vybraným způsobem použili zlaté vzory, jimiž se nechali inspirovat, a vytvořili tak z každého kusu těchto sedmi souprav předmět naší neutuchající touhy po kráse.
Prvotřídní mistrovská práce a soustředěnost na detail, spojená s vytříbeným vkusem a propracovaným stylem, vynesla kolekci Zepter Masterpiece celosvětové uznání v oblasti kvality.

Vybrané klenoty v říši krásy

Porcelán Zepter je ztělesněním třístranného přístupu k pokrmům, jenž vyžaduje, aby jídlo bylo zdravé, chutné a konečně aby na stole dobře vypadalo – aby tudíž bylo možné se z jídla i společnosti plně radovat a těšit.
Všechny kolekce porcelánu Zepter se vyznačují stejně důkladnou mistrovskou prací, prvotřídní kvalitou a vytříbeným estetickým vkusem. Lze v nich však také nalézt rozmanitost stylu a ideální vyváženost mezi klasickým uměním a potřebami moderní doby.
Inspirací pro kolekci Zepter Masterpiece je krása, a to jak krása přírodní, tak krása vytvořená člověkem. Jedná se o reminiscenci starověké tradice. První záznamy o ní pocházejí z 13. století od Marca Pola, který když se vrátil z Číny, srovnával porcelán s krásou, jemností a pevností lastury Porcella.
Jednotlivé kusy kolekce Zepter Masterpiece jsou moderními uměleckými předměty, které v sobě skrývají půvab, jenž kdysi tak zapůsobil na evropské cestovatele, avšak které jsou zároveň vyrobené v moderních zařízeních pomocí nejnovější dostupné technologie, jež jim dodává vysokou estetickou hodnotu, trvanlivost a kvalitu.


VÝHODY PRODUKTŮ

Nejjemnější kvalita skvostné elegance

Pro výrobu kolekce Masterpiece značky Zepter se používá výhradně tvrdý porcelán, který je díky svému vysokému obsahu kaolínu (50–55 %) a nízké příměsi křemene a živce (20 %, resp. 30 %) odolný dokonce i vůči poškrábání ocelovým předmětem. Tento typ porcelánu lze vypalovat při velmi vysokých teplotách dosahujících až 1350–1460 oC.
Kolekce Masterpiece značky Zepter ctí původní metodu výroby porcelánu, která se datuje do doby na začátku 18. století, kdy Johann Friedrich Böttger upravil recepturu vytvořenou matematikem a vědcem Ehrenfriedem Waltherem von Tschirnhaus a v rámci experimentování spolu s holandskými kolegy položil základy moderního výrobního postupu. Jednalo se o velký posun vpřed, neboť do té doby byla jediným výrobcem porcelánu Čína. Její výrobky byly dováženy výhradně holandsko-indickou společností Dutch East India Company a byly výrazem bohatství, prestiže a jedinečného, nejvytříbenějšího vkusu…
Společnost Zepter nyní, ve 21. století, vrátila porcelánu jeho původní nádheru a exkluzivitu, která každému stolu dodá prvek skvostné elegance a promění každodenní záležitost v oslavu.

Krása zrozená v ohni

Pro výrobu tohoto exkluzivního porcelánu používá společnost Zepter výhradně postupy vnitřního a vnějšího glazování.
Během procesu výpalu „vnitřní“ glazury se prostřednictvím sítotisku na nádobí pomocí nepřilnavého papíru nepřímo nanese základní barva a nádobí se vypálí při teplotě 1250 °C tak, aby barva mohla proniknout do znovu roztavené glazury a získala svůj nezaměnitelný lesk. Poté se provádí „výpal na glazuru“: motivy (Zepter Royal, Imperial a Black & White) se malují ručně buď se zlatými dekory, nebo bez nich, a jednotlivé porcelánové kusy se vypalují při teplotě 840 °C. Dekorace je tudíž – jak již naznačuje název tohoto postupu – „na glazuře“.
Poslední fáze spočívá v ruční malbě zlatem pomocí ředidla pro 22karátové zlato, které má vzhledem k použitým olejům a přísadám před vypálením nahnědlou barvu. Okrajové detaily se pak aplikují štětcem. Tento postup se nazývá „výpal zlata“ a provádí se při teplotě 800 °C. Taktéž ouška, dekorace a bordury se malují výhradně ručně. Tato dovednost je velice specializovaná a po desetiletí se formou neustálého učení předává z jedněch malířů na druhé. Rozdíly a absolutní prvenství kolekce Masterpiece značky Zepter jsou v porovnání s běžnou výrobou porcelánu v každé jednotlivé fázi výroby (to znamená, že motivy a zlaté dekorace se aplikují během tiskového tlakového procesu) patrné v každém detailu.
 






Pro výrobu kolekce Masterpiece značky Zepter se používá výhradně tvrdý porcelán, který je odolný dokonce i vůči poškrábání ocelovým předmětem




Ouška, dekorace a bordury se malují výhradně ručně.




Dekorace je tudíž – jak již naznačuje název tohoto postupu – „na glazuře“. Poslední fáze spočívá v ruční malbě zlatem pomocí ředidla pro 22karátové zlato.


PŘÍNOSY PRODUKTŮ

Rozmanitost prvků

Bohatý a dokonalý detail, kombinovaný s velkým počtem jednotlivých dodávaných položek, vytváří působivou řadu pro prostírání stolu. Kolekce porcelánu sestává z největšího možného počtu jednotlivých dílů pro dokonalé prostírání a servírování: každá souprava je od velkých servírovacích talířů po tu nejdrobnější slánku, od polévkových mís po šálky na čaj a na espresso pojata tak, aby bylo možné jednotlivé kusy kombinovat a spojovat a vytvářet tak různé řady – od řady nejzákladnější až po řadu kompletní ve vší své velkoleposti. K dispozici je rovněž kompletní řada pro podávání čaje, kávy a espressa.

Certifikát pravosti

Společnost Zepter International je hrdá na to, že může potvrdit, že tyto porcelánové výrobky a související kolekce z řady doplňků pro stolování Table Art jsou veskrze vyráběny ručně a že i finální úprava se provádí ručně pomocí materiálů nejvyšší kvality. Veškerá jejich výroba probíhá v Bavorsku a vyznačuje se nejvyšší úrovní řemeslné práce. Každý kus se vyrábí výhradně z tvrdého porcelánu podle původní metody pocházející z 18. století. Postup nanášení barevných vzorů je založen na metodě „vtavování do glazury“ a zlato se aplikuje „na glazuru“.
Jemné zlacení porcelánu spočívá v ručním malování 22karátovým zlatem a ve „výpalu zlata“. Jedná se o velmi specializovanou řemeslnou práci.

Společnost Zepter International garantuje nejvyšší kvalitativní normy a technologii, neboť pro výrobu jsou vybírány nejjemnější suroviny kontrolovaného evropského původu a veškeré výrobní procesy podléhají přísnému dohledu.
 
Bohatý a dokonalý detail, kombinovaný s velkým počtem jednotlivých dodávaných položek, vytváří působivou řadu pro prostírání stolu.


Certifikát pravosti

ZAJÍMAVOSTI

Od keramiky k porcelánu

Pravděpodobně víte, že výroba hliněných předmětů je jednou z prvních starodávných lidských činností.
Již v době neolitické začal člověk tvarovat z hlíny jednoduché nádoby a zdobil je otisky svých prstů, mušlemi a podobně. Později se hrnčina začala vypalovat, aby byla tvrdší a odolnější.

Před téměř 7000 let začali lidé poprvé pěstovat pšenici, hrách, boby a čočku. Po celou dobu hledali způsoby, jak tyto potraviny uchovávat. A tak začali vytvářet nádoby z hlíny.

Tato práce byla zpočátku značně primitivní. Nejdůležitější bylo zvolit správný druh hlíny, a to takový, který byl dostatečně mazlavý. Hrnčíři v dávných dobách pracovali s hlínou pravděpodobně tak, že ji zbavili všech nečistot a zformovali do tvaru válce. Skutečná výroba začala v době, kdy se válcovitý tvar změnil na spirálu (přidávala se voda) a poté na mísu. Mísa se nechala vyschnout a ztvrdnout, aby se zamezilo poškození. Za hodinu se okraj mísy navlhčil a vytvaroval připevněním obručí.

Když taková nádoba, která se běžně používala na uchovávání pšenice, vyschla, nechávali ji starověcí hrnčíři nejméně dvě hodiny v ohni. Když všechno dřevo shořelo, byl hliněný výrobek hotový. Ne všechny nádoby však zkouškou ohněm prošly – některé praskly a některé se rozbily o kusy dřeva.
Výrobu kulatých nádob urychlil vynález hrnčířského kruhu, který pravděpodobně vynalezli staré semitské národy, jako například Chetité.

Z nálezů objevených na archeologických nalezištích v Babylonu a Mezopotámii se lze dozvědět o základních postupech glazování cihel. Nádherné keramické nádoby se zase našly v hrobkách egyptských faraónů. Ve starověkém Řecku to byly amfory a vázy se známými černo-červenými motivy. A po velkém stěhování národů přinesli Maurové svou keramiku do Španělska.

A jak to bylo v Číně?

Na Dálném východě – jako například v Číně – se porcelán začal vyrábět již v 7. století našeho letopočtu. Proces výroby byl uchováván v tajnosti a výhradní dovoz do Evropy začal ve 13. století.

Jak se dostal porcelán do Evropy

Víte, jak se porcelán dostal do Evropy?
Číňané si jako první osvojili dovednosti potřebné k vypalování porcelánu. V 7. století př.n.l. se v Číně začal vyrábět takzvaný protoporcelán. Výrobky z tohoto porcelánu ještě nebyly zcela bílé ani průsvitné.
Od té doby se v Číně začal vyrábět pravý porcelán. Název kaolín (jedna ze základních složek porcelánu) pochází od jména hory Kao-Ling, kde se porcelánová hlína těžila.
Seladon – porcelán s šedavě zelenou glazurou – se vyráběl výhradně pro císaře a jeho dvůr.
Marco Polo přivezl porcelán do Evropy při svém návratu z Asie před rokem 1290. Výraz porcelán pochází ze slova „porcella“, které v italštině znamená lasturu, neboť celkový vzhled materiálu i jeho úlomky připomínají lastury.

Porcelán v Evropě

Od té doby se Evropané pokoušeli porcelán vyrobit a snažili se odhalit přísně střežené čínské tajemství výroby porcelánu.
V 15. století se porcelán začal dovážet z Číny ve větším množství, avšak vezmeme-li v úvahu jeho protihodnotu ve zlatě, byl stále poměrně drahý.
V tomto období byl porcelán pro evropskou aristokracii jakýmsi symbolem prestiže – díky svým bohatým barvám a jemným ornamentům působil ušlechtile a vznešeně.
Evropané do této doby nebyli schopni vytvořit tak vysokou teplotu, která byla nezbytná pro vypálení (a vyrobení) porcelánu.
Mezi počáteční evropské pokusy se řadí takzvaný Medicejský porcelán, který se vyráběl v 15. století v Itálii. Tento porcelán byl bílý, ale nebyl tak průsvitný jako čínský porcelán, a na jeho dekoraci, která napodobovala čínské motivy, se používal kobalt.
Čínské vzory napodoboval také známý porcelán fajáns z holandského Delftu.
Čínské lodě, naložené jemným, křehkým zbožím, mezitím vykládaly své náklady v přístavních městech, jako byl Amsterdam, Janov a Benátky, a porcelán se odsud odvážel na královské dvory a do honosných paláců. Nejbohatší lidé této doby soupeřili v podobě drahocenných kolekcí o symbol prestiže a moci.

Odhalení tajemství výroby porcelánu

Tajemství porcelánové hmoty nakonec odkryli Ehrenfried Walther von Tschirnhaus a doktor Johann Friedrich Böttger v roce 1708 v Míšni.
Porcelán z jejich prvních pokusů připomínal tvrdý červenohnědý kámen. Kaolín přišel na řadu brzy poté, kdy se začaly pudrovat barokní paruky.

Tajemství se zachovává také v Míšni

Nedlouho poté byla v roce 1708 v Míšni otevřena dílna na výrobu tohoto poloporcelánu. Oba pánové se usilovně snažili rozluštit složení směsi.
Doktoru Böttgerovi se to nakonec podařilo v roce 1709, pouhý rok po smrti von Tschirnhause.
O rok později byla v Míšni založena první manufaktura na výrobu porcelánu, kterou až do své smrti v roce 1719 vedl doktor Böttger. V roce 1718 prozradilo několik dělníků z míšeňského hradu „know-how“ výroby porcelánu. Další dílna na výrobu porcelánu byla založena v roce 1718 ve Vídni.

Jak se vyrábí porcelán?

Nejprve se připraví materiál. To znamená:
  • 50 procent kaolínu (bílá, plavená, na omak mastná tvárná zemina, která vzniká následkem složitých změn živce) a
  • 50 procent netvárných hmot (z jedné poloviny se jedná o živičnou směs pro snadnější tavení a z druhé poloviny o křemen, jenž ovlivňuje texturu). 
Roku 1718 založil Holanďan Claudis Innocetius du Paquler druhou evropskou porcelánku ve Vídni a od poloviny 18. století začaly továrny vznikat po celé Evropě.

Pro výrobu porcelánu potřebujeme:
  • kaolín,
  • živičnou směs,
  • křemen a další složky.
Na základě různých vzájemných poměrů těchto látek rozlišujeme tvrdý porcelán a měkký porcelán.
Tvrdý porcelán obsahuje 40–65 % kaolínu a vyrábí se ve většině evropských porcelánek. Východoasijský měkký porcelán obsahuje méně než 40 % kaolínu a zbytek tvoří v poměru půl na půl zbývající složky, tj. živičná směs a křemen. Zubní porcelán tvoří z více než 80 % živec. Tato směs se hněte, tře a proplachuje a poté se tvaruje.
Po vytvarování hmoty do požadovaného tvaru dochází k důležitému procesu sušení a následnému vypálení v tunelové peci při teplotě nad 900 °C. Takovýto porcelán, zvaný biskvit, se může, ale i nemusí glazovat. Pokud se glazuje, musí posléze projít dalším tepelným ošetřením, tentokrát při teplotě 1450 °C. Poté je proces téměř u konce, avšak s výjimkou dekorace, ke které se vrátíme později.

Co je to kaolín?

Kaolín je čistá hmota pocházející z živce, která má maximální tvrdost, je průzračná a bílá a vypaluje se při teplotě nad 1300 °C. Kaolín se musí vypalovat v omezeném prostoru, to znamená s pokud možno co nejmenším přístupem vzduchu. Jedině tak lze zachovat jeho bílou barvu a předejít nežádoucí změně zbarvení, způsobené nečistotami obsahujícími železo.
Hustota porcelánu činí zhruba 1231 kg/m2. Kaolín dostal své jméno podle hory Kao-Ling, kde byla tato hmota poprvé nalezena.

 
 

 

Od keramiky k porcelánu




Na Dálném východě – jako například v Číně – se porcelán začal vyrábět již v 7. století našeho letopočtu.




Víte, jak se porcelán dostal do Evropy?




Marco Polo přivezl porcelán do Evropy při svém návratu z Asie před rokem 1290.




V 15. století se porcelán začal dovážet z Číny ve větším množství, avšak vezmeme-li v úvahu jeho protihodnotu ve zlatě, byl stále poměrně drahý.




Tajemství porcelánové hmoty nakonec odkryli Ehrenfried Walther von Tschirnhaus a doktor Johann Friedrich Böttger v roce 1708 v Míšni.




Jak se vyrábí porcelán?




Pro výrobu porcelánu potřebujeme: kaolín, živičnou směs, křemen a další složky.




Tvrdý porcelán obsahuje 40–65 % kaolínu a vyrábí se ve většině evropských porcelánek. Východoasijský měkký porcelán obsahuje méně než 40 % kaolínu a zbytek tvoří zbývající složky




Kaolín je čistá hmota pocházející z živce, která má maximální tvrdost, je průzračná a bílá a vypaluje se při teplotě nad 1300 °C.